|
|
Variabilita reakce exodermis na nedostatek živin v prostředí
Klvaňová, Renáta ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Růst a vývoj rostlin je z velké míry vázán na půdní prostředí, které je zdrojem minerálních látek a vody potřebné pro přežití rostlin. Dostupnost těchto zdrojů v půdě je však velice heterogenní a důležité prvky mohou být vyplavovány do spodních částí půdy nebo vázány na půdních částicích. U rostlin se proto v průběhu evoluce vytvořila řada adaptací zvyšující efektivitu kořenového systému. Jedním z těchto aspektů jsou i apoplastické bariéry (endodermis a exodermis). Obě tyto vrstvy ovlivňují transport látek z a do kořene, čímž omezují neregulovaný apoplastický transport díky modifikacím buněčných stěn, kde jsou uloženy polymery omezujících transport látek. Jedná se o Casparyho proužky a suberinové lamely. Ty se často diferencují rychleji v případě, že rostliny čelí nějakému stresovému faktoru, například suchu, salinitě nebo toxicitě. Rychlost diferenciace ovlivňuje ale i nedostatek živin (např. N, P, K a Fe). Vlivem deficience může docházet ke zrychlení i zpomalení diferenciace, což zřejmě napomáhá optimalizovat transportní vlastnosti kořene podle aktuálních podmínek. Tato reakce je zatím ale méně prozkoumána. Tato práce je proto zaměřena na analýzu reakce exodermis (i endodermis) na nedostatek živin v prostředí, s hlavním důrazem na variabilitu této reakce napříč různými druhy jednoděložných i...
|
|
|
Vliv diferenciace exodermis na lokalizaci příjmu živin v kořeni
Janoušková, Jana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Díky svému plastickému vývoji jsou rostliny schopné čelit měnícím se podmínkám prostředí či odolávat jeho nepříznivým vlivům. Jednou z možností, jak se přizpůsobit kolísavému množství živin a vody v prostředí či přítomnosti toxických látek, je regulace pohybu látek mezi rostlinou a okolím. Tato regulace je umožněna také na úrovni kořenového systému, a to mimo jiné tvorbou apoplastických bariér endodermis a exodermis. Některé druhy tvoří pouze endodermis, u jiných lze nalézt i exodermis v podpokožkových vrstvách kořene. Tyto bariéry procházejí diferenciací v několika stupních a brání volnému pohybu látek apoplastem. Přechod do symplastu je klíčovým místem regulace příjmu látek do rostliny a endodermis v tomto směru představuje zásadní strukturu. Přítomnost exodermis však ovlivňuje propustnost apoplastu povrchových vrstev kořene a může proto ovlivnit zapojení buněk primární kůry v příjmu látek z prostředí. V této práci byl zkoumán vliv deficience fosfátu na tvorbu apoplastických bariér, se zaměřením na exodermis a vliv její diferenciace na výskyt membránových transportérů a zapojení buněk primární kůry v příjmu živin. Hydroponicky pěstované rostliny ječmene (Hordeum vulgare) v kultivačním roztoku bez fosfátu vykazovaly přítomnost exodermis, zatímco u kontrolní rostliny deficience exodermis...
|
|
|
Mechanismy reakce exodermis na dostupnost živin v prostředí
Gargoš, Ondřej ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Kummerová, Marie (oponent)
v českém jazyce Apoplastické bariéry kořene (endodermis a exodermis) představují důležitý regulační mechanismus pro příjem vody a látek z prostředí, zajišťující jeho selektivitu. Obě vrstvy navíc reagují na stresové faktory změnou rychlosti a stupně modifikací buněčných stěn, což ovlivňuje transportní vlastnosti kořene a představuje adaptaci rostliny na vysokou heterogenitu půdního prostředí. Apoplastické bariéry reagují také na dostupnost minerálních živin. Tato problematika je recentně intenzivně studována a stále zde trvá řada nejasností. Zajímavé je, že při deficienci některých minerálních živin se stimuluje diferenciace bariér, při deficienci jiných dochází naopak ke zpomalení diferenciace. Na deficienci stejného prvku navíc různé rostlinné druhy reagují odlišně. Dalším zajímavým aspektem je skutečnost, že je reakce endodermis a exodermis lokalizovaná a probíhá především v té části kořenového systému, která je stresovému faktoru přímo vystavena. Tento fenomén byl pozorován při působení toxicity kadmia, recentně však byl popsán také při lokálně působící deficienci minerálních živin (dusíku a draslíku) u Zea mays. Tato diplomová práce se zabývá funkčním významem lokalizovaného urychlení nebo zpomalení diferenciace apoplastických bariér v reakci na deficienci dusíku a draslíku a redistribucí...
|
|
|
Vliv diferenciace exodermis na lokalizaci příjmu živin v kořeni
Janoušková, Jana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Díky svému plastickému vývoji jsou rostliny schopné čelit měnícím se podmínkám prostředí či odolávat jeho nepříznivým vlivům. Jednou z možností, jak se přizpůsobit kolísavému množství živin a vody v prostředí či přítomnosti toxických látek, je regulace pohybu látek mezi rostlinou a okolím. Tato regulace je umožněna také na úrovni kořenového systému, a to mimo jiné tvorbou apoplastických bariér endodermis a exodermis. Některé druhy tvoří pouze endodermis, u jiných lze nalézt i exodermis v podpokožkových vrstvách kořene. Tyto bariéry procházejí diferenciací v několika stupních a brání volnému pohybu látek apoplastem. Přechod do symplastu je klíčovým místem regulace příjmu látek do rostliny a endodermis v tomto směru představuje zásadní strukturu. Přítomnost exodermis však ovlivňuje propustnost apoplastu povrchových vrstev kořene a může proto ovlivnit zapojení buněk primární kůry v příjmu látek z prostředí. V této práci byl zkoumán vliv deficience fosfátu na tvorbu apoplastických bariér, se zaměřením na exodermis a vliv její diferenciace na výskyt membránových transportérů a zapojení buněk primární kůry v příjmu živin. Hydroponicky pěstované rostliny ječmene (Hordeum vulgare) v kultivačním roztoku bez fosfátu vykazovaly přítomnost exodermis, zatímco u kontrolní rostliny deficience exodermis...
|
|
|
Deficience draslíku - projevy a odpověď rostliny
Štočková, Hana ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Rostliny přijímají K+ především z půdy pomocí kořenového systému. Primárně se K+ vyskytuje v minerálech jako je slída a draselný živec. Dostupnost K+ v půdě je závislá na formě, v jaké se K+ vyskytuje. Existují formy přímo dostupné, pomalu dostupné, nedostupné a K+ mezi jednotlivými formami může přecházet. V rostlině je K+ velmi mobilní a v buňkách se vyskytuje ve vysokém množství, je nejhojněji zastoupeným kationtem cytoplazmy. Zasahuje do celé řady metabolických procesů, především je důležitý v procesu fotosyntézy, osmoregulace, aktivace enzymů atd. Nedostatečné množství K+ může vyvolat změny v morfologii, anatomii i fyziologii rostlin. Deficience K+ se může projevovat deformací listů, zmenšením listové plochy, nekrózami, nebo zkracováním internodií, sníženou rychlostí fotosyntézy apod. Rostlina je také více ohrožena napadením patogeny a je snížena její odolnost při zhoršení abiotických podmínek, jako je sucho, nízké teploty, salinita atd. Deficience K+ u zemědělských plodin snižuje celkový výnos biomasy, proto je potřeba aplikace hnojiv s obsahem K+ , jak půdní, tak listová. Práce se zaměřuje na projevy nedostatku K+ u rostlin a shrnuje recentní poznatky o mechanismech percepce nedostatku K+ a signálních drahách vedoucích k odpovědi na tento nedostatek. Klíčová slova: draslík, deficience, stres,...
|
|
|
Regulace příjmu fosfátu strigolaktony
Balín, Michal ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reakcemi rostlin na nízké množství dostupného fosfátu, který je pro rostlinu esenciální živinou. V regulaci odezvy hrají důležitou roli rostlinné hormony strigolaktony, které ovlivňují vývoj celé rostliny. Jejich biosyntéza při působení fosfátového stresu vzrůstá. Tato práce se skládá ze tří základních částí. První část je zaměřená na fosfor, jeho sloučeniny a dostupnost v prostředí. Druhá se věnuje především stresu způsobenému nedostatkem dostupného fosfátu - jeho vnímání rostlinami, adaptacím na stres a signalizaci jak lokální, tak na dlouhé vzdálenosti. Pozornost je zde věnována i dalším fytohormonům, zejména auxinům, cytokininům, giberelinům, etylénu, kyselině abscisové a dalším signálním molekulám jako je sacharóza, samotná molekula fosfátu nebo mikroRNA. Třetí část se zabývá výhradně strigolaktony, jejich strukturou, biosyntézou, signalizací a mechanismem účinku v průběhu stresu. Klíčová slova: fosfát, nedostatek, strigolakton, fytohormony, stres
|
|
|
Zinek jako esenciální mikronutrient
Hádler, Tomáš
V první části práce jsou popsány obecné vlastnosti zinku, jeho výskyt v prostředí a historie. V následujících částech jsou popsány účinky tohoto prvku na zdraví člověka (konkrétně zdravotní rizika spojená s jeho deficiencí), jeho transport a celková úloha v metabolismu. Dále jsou zde popsány doporučené limity pro denní příjem zinku tzv. RDA. Podstatná část této bakalářské práce je věnována obsahu zinku v jednotlivých potravinách. Významná část je věnovány nedostatku zinku a příznakům deficience zinku v lidském organismu. Dále jsou zde popsány vybrané potraviny a jejich obsah zinku. Velice podstatnou část práce tvoří možnost fortifikace potravin zinkem, jakož i jeho suplementace. V neposlední řadě je zde zmíněn metabolismus zinku a schopnost využití tohoto prvku organismem člověka. V závěru práce jsou popsány některé analytické metody pro stanovení zinku ve vzorku.
|
host ::
RSS.